Konzultace

Jako konzultanti pomáháme ve více oblastech Indonésie, na Srí Lance i jinde ve světě. 

Turtle ranger

Pomozte i Vy chránit mořské želvy! Stáhněte si aplikaci Turtle ranger a pomozte nám během Vaší dovolené mapovat situaci ohrožených mořských želv ve světě. Vámi nasbíraná data budou podkladem pro  spolupráci s místními vládami a ochranáři, díky Vám budou navržena opatření, která pomohou želvy chránit a umožní jejich přežití. Pomůžete ocenit ty, kteří již želvám pomáhají.

Děkujeme.

Novinky z monitoringu a konzultací k zefektivnění ochrany mořských želv v Ekvádoru

Na Galapágy a do Ekvádoru jsem jela kvůli želvám. Chtěla jsem vědět, jaká je v těchto zemích situace mořských želv, sdílet zkušenosti s místními ochranáři, pomoci jim se vzděláváním, chtěla jsem tam ale také kvůli sobě - od dětství to byl můj sen a splnil se na 300%!
V centru Charlese Darwina jsem se sešla s místními biology. Vyprávěli mi, co tu dělají pro ochranu suchozemských i mořských želv a jaké výzkumy provádějí. Moc je také zajímali zkušenosti z našeho projektu v Indonésii.

S organizací Frente insular jsme mluvili o odpadu. Na Galapágách se díky této organizaci zakázaly jednorázové plasty, uklízí s lidmi pláže a z recyklovaného plastu se dělají třeba pěšinky a schody v národním parku. Frente insular se snaží i o rozšíření mořské rezervace kolem Galapág kvůli nelegálním metodám rybaření.

Rybáři jsou obecně největší problém pro želvy v Ekvádoru. Místní vody jsou plné rybářských sítí a často se stává, že se želva do sítě zamotá. Při snaze dostat se ze sítě ven želvy v panice mávají ploutvemi a tím sítě trhají. To se ale nelíbí rybářům a na plážích lze nalézt mnoho mrtvých želv, které rybáři utloukli, aby zabránili želvám zničit sítě. Strašné. Ty želvy, které přežijí, léčí v rehabilitačních centrech, jako například Parque Marino Valdivia. Nejvíce želv, nejčastěji karety zelenavé, se tu léčí s rozbitou hlavou. Po doléčení se želvy co nejrychleji vrací zpět do moře. V tomhle centru léčí i želvy zraněné od motorů lodí a dělají opravdu skvělou práci. Já si ale myslím, že stejně důležité, než řešit důsledky problémů, možná důležitější, je problémům předcházet. Proto jsme si s místními ochranáři a i se zaměstnanci Ministerstva životního prostředí hodně povídali o důležitosti práce s rybáři, s místní komunitou i s dětmi. Vzdělávání je pro mě obecně alfou a omegou všeho. Proto jsme jak na Galapágách, tak i v Ekvádoru často navštěvovali školy. Dávali jsme jim španělskou verzi omalovánek o želvách s úkoly a oni byli nadšení, že teď tento vzdělávací materiál mohou zdarma používat a šířit do dalších škol. Moc se mi líbilo, že místní školáci už si uvědomují, že neexistuje žádná Planeta B – kdybychom si to uvědomovali všichni, bylo by na světě mnohem lépe.

Vzdělávání a práce s místními by myslím pomohla i v případě psů. Ti jsou totiž v Ekvádoru pro želvy po rybářích problém číslo 2. Místní obyvatelé rádi chodí se svými psy ráno na procházku po plážích. Jenže psi jsou volně bez vodítka, a když po pláži do moře zrovna běží právě vylíhlé želvy, často je psi jen tak pro radost zabijí či sežerou. Mnohdy se také stává, že vyhrabou vejce, která na pláži vyčichají. Místní ochranáři z Ministerstva životního prostředí i z organizací na ochranu želv to řeší ohrádkami okolo hnízd a železnými mřížemi, co nad hnízdo zakopu, aby se k vejcím psi neprohrabali. Jsem ráda, že takové potíže v Indonésii nemáme… Ale věřím, že i zde by pomohla osvěta a práce s místními majiteli psů. Dát psa na vodítko nebo si ho přivolat, když začne něco hrabat či žrát přece není problém.

Co je naopak v Ekvádoru lepší než v Indonésii, je, že v Ekvádoru nemají problém se zloději želvích vajec. To jim závidím. I tak ale na zdejších plážích probíhá ochrana, snůšky ohrožené zatopením vodou se přesouvají dál od moře a na samicích probíhá výzkum. 10 dní noc co noc jsme dokola obcházeli a hlídali pláž La Playita v Ekvádoru. Podle toho, co se dnes ví, je to nejdůležitější místo pro karety pravé na celém pacifickém pobřeží Jižní Ameriky. Tyhle kriticky ohrožené želvy měly zrovna v lednu v době našeho pobytu rozmnožovací období, dospělé samice tu kladly vejce a mláďata se líhla... Felipe, šéf organizace Equlibrio azul, se kromě ochrany na plážích věnuje i monitoringu a výzkumu želv. Hodně používají IT technologie na sledování želv i jiných mořských zvířat. Moc zajímavé bylo naše vzájemné sdílení zkušeností.

Když to shrnu. Na Galapágách a v Ekvádoru jsme společně sdíleli a konzultovali s odborníky z Charles Darwin station, WWF, Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Frente insolar, science centrum, REMACOPSE, Pacoche. 4x jsme byli ve škole. Naše vzdělávací materiály teď poslouží nejen v Ekvádoru, ale díky odborníkům, co jsme se s nimi setkali,i v Argentině, Mexiku a Surinamu. 3 dny jsme společně s odborníky z MŽP pracovali na pláži Playa Rosada a v rehabilitačním centru se zraněnými želvami v Parque Marino Valdivia. 10 dní jsme pomáhali v terénu místní organizaci Equilibrio Azul - noční i denní hlídky na plážích, přenášení vajec karet pravých do bezpečí, průzkum úspěšnosti vylíhlých hnízd, měření želv, čipování, tagy, chytání a značení želv v moři, práce s rybáři..
2 dny spolupráce s MŽP na pláži La Botada u San Lorenza - karety zelenavé, hatchery neboli chráněná část pláže, kam se přemísťují snůšky nakladené příliš blízko moře, boj se světlem i se psi..

Bylo toho hodně - velká pomoc želvám,hodně práce, ale i společné zážitky ,sdílení, přednášky, vzájemná podpora a učení..tenhle měsíc měl pro mě velký smysl..už vím, jak funguje ochrana mořských želv v Ekvádoru, co je stejné, co jiné, čím se zde inspirovat a čím je inspirativní to, co děláme my..

Naši ochranáři z Konservasi Biota Laut Berau učili lidi na ostrově Lembata u Floresu v roce 2016 chránit želvy a oni v tom pokračují dál. Systém sbírání dat o želvách na plážích, který jsme navrhli se učí používat i na západním Borneu a v Malajsii.

Jsme v kontaktu s kolegy, kteří založili želví nemocnici na Maltě. A největší výzvou pro nás teď je, že spolupracujeme s ministerstvem životního prostředí na Srí Lance na zlepšení postupů ochrany želv v jejich záchranných centrech.

Spolupráce je důležitá. Ochranář naší organizace Konservasi Biota Laut Berau z Bornea ukazuje ochranářům na Sumatře, která místa jsou pro vejce bezpečná a kde kvůli erozi hrozí zaplavení vajec přílivem. Důležité je naučit se, jak přemísťovat vejce do bezpečí i jak poznat místo, kde se v noci vylíhla mláďata mořských želv. Vylíhlá hnízda otvíráme, abychom zkontrolovali, že se všechna mláďata dostala bezpečně do moře.

Vytváříme též příručku efektiví ochrany.